O ovečkách

Ve starém Egyptě měla ovce význam i v mytologii, bůh Chnum s beraní hlavou byl uctíván jako stvořitel lidstva. V Mezopotámii, Persii, Palestině i jinde na Předním východě byla ovce oblíbeným obětním zvířetem. Jehně bylo obětováno např. při židovském svátku Pesach, symbolizujícím osvobození Izraelitů z egyptského zajetí. Později získaly ovce značný symbolický význam také v křesťanství, kde se stal Beránek Boží symbolem  Ježíše Krista a jeho oběti.

Mezi křesťanské symboly patří také dobrý pastýř, nesoucí na ramenou zatoulané jehně. Jehně jako symbol nevinnosti a čistoty.

Ovce jsou zmiňovány i v řecké mytologii, zejména příběh o lásonovi a Zlatém rounu patří k nejznámějším řeckým mýtům. V antice vznikla také bukolická poezie, v níž básníci opěvovali idylický život pastevců.

Mýtičtí ovčáci byli obří Kyklopové, chovající nestvůrně velké ovce, o nichž hovoří Homérova Odyssea.